Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení je vhodné použít kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 80 %
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 3,5
česnek hranatý (Allium angulosum) – 0,5
čičorka pestrá (Securigera varia) – 2,5
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) – 0,2
divizna černá (Verbascum nigrum) – 0,1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 1,5
hvězdnice chlumní (Aster amellus) – 0,1
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 0,8
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 0,7
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 2
chrpa luční (Centaurea jacea) – 3
jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum) – 0,2
jetel horský (Trifolium montanum) – 1,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 1,5
kmín kořenný (Carum carvi) – 4,5
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,3
kozí brada luční (Tragopogon pratensis) – 0,2
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) – 0,5
kručinka barvířská (Genista tinctoria) – 1
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 2
lnice květel (Linaria vulgaris) – 0,3
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) – 0,05
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,8
mrkev obecná (Daucus carota) – 2
oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,05
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 1
prvosenka jarní (Primula veris) – 1
routa vonná (Ruta graveolens) – 1,5
rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) – 0,05
rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,15
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 5
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2
silenka nící (Silene nutans) – 2
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 0,7
svízel syřišťový (Galium verum) – 2
šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – 5
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,7
třapatka bledá (Rudbeckia palida) – 3
třapatka nachová (Rudbeckia purpurea) – 3
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 1
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 8
vikev ptačí (Vicia cracca) – 1
žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) – 1,5
Trávy 20 %
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 0,5
sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 2
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 0,5
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 1,5
třeslice prostřední (Briza media) – 0,5
válečka prápořitá (Brachypodium pinatum) – 2
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
